Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
28 29 30 31 1 2
Sběr nebezpečného odpadu, elektrozařízení a objemného odpadu 2.11.2024
3
4 5 6 7 8
Svatomartinské menu 8.-10.11.2024 /Restaurace KD ve Staříči
Sdružení komínů a topenářů - Termín revizí, kontrol a čištění
9
Svatomartinské menu 8.-10.11.2024 /Restaurace KD ve Staříči
10
Svatomartinské menu 8.-10.11.2024 /Restaurace KD ve Staříči
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30
Svatováclavský hudební festival ve Frýdku-Místku - Adam Michna /loutna česká
1
Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Kronika obce Staříč

Kronika obce Staříč

Počátek zápisů do obecní kroniky je datován od roku 1928, za pár let tedy půjde již o staletou tradici. Mnohdy si povzdechneme, že čas běží rychle a překotně, s vědomím, jak nás dohání a trápí nás zapomínání. Smysl kroniky je především její paměť. To, co nám naše vlastní odepře, kronika pomůže vzpomenout si.

Kronika

Prvním staříčským kronikářem byl Leopold Sochací, který byl dozorcem u baňské a hutní společnosti v Karlově huti. Staříčský rodák v úvodu popisuje vznik Letopisecké komise, která byla zvolena 20. května roku 1928 a jejím úkolem bylo dohlížet: „na správné vedení knihy této.“ Obživu obyvatel tvoří v té době především polní hospodaření a chov dobytka, velká část obyvatelstva pracuje v lipinských a vítkovických hutích, či ostravských dolech, nebo v bavlněných továrnách ve Frýdku a Místku.

Ve svých zápisech se vrací i do minulosti. Pro zajímavost uvádí počet obyvatel Staříče po sčítání ze dne 15.2.1921. V roce 1921 měla obec 1792 obyvatel a všichni byli české národnosti. Srovnává ho pak se sčítáním z roku 1910, kdy bylo ve Staříči hlášeno 2029 obyvatel. Tento úbytek v roce 1921 vysvětluje přenocováním Staříčanů v práci, kam docházeli a kde byli i spočítáni.

A jelikož letos jsme si užili mrazivou zimu, můžeme si srovnat letošní teploty s tehdejšími. Právě v roce 1928 přišla tuhá zima, kterou dlouho nikdo nepamatoval. Teploměr ukazoval 25 – 35 stupňů pod nulou. Největší mrazy pak uhodily v lednu 1929, které zničily většinu ovocných stromů místních lidí. Mrazy trvaly i v měsíci březnu a dosahovaly stále až 28 stupňů pod nulou.

Od roku 1936 je zápis psán dalším kronikářem, který se bohužel sám nepředstavil. Díky vysvětlení jeho nástupce však víme, že šlo o jistého Vojtěcha Kuču. Pan Kuča psal záznamy do kroniky do osvobození roku 1945, po něm převzal psaní František Mazur. Ten působil ve Staříči jako učitel a zároveň zastával v obci funkci matrikáře a místopředsedy MNV. Se záznamy skončil po nástupu do ředitelské funkce v místní škole.

Zápisy tehdejších kronikářů jsou poznamenány komunistickými idejemi, přesto však zůstávají cenným dokladem doby a svědkem života v naší obci. Kronika zmiňuje mimo jiné převratný okamžik uvedení obecního rozhlasu do provozu, a to 1.května 1946.

První část staříčské kroniky má celkem 400 stran a mapuje třicetileté období, ta druhá je psána od roku 1957 do roku 1987.

Následujícím kronikářem po Františku Mazurovi byl Jaroslav Klečka. Záznamy píše již od roku 1951, tedy od svých 31 let a pokračoval až do roku 1996. Stal se tak nejdéle působícím obecním kronikářem. Byl zaměstnán u Výstavby OKD v Ostravě a jeho zápisy jsou okrášleny tematickými kresbami i velice úhledným písmem.

V psaní kroniky ho vystřídal na jeden rok pan Jaroslav Vilgus a po něm se ujal záznamů staříčských událostí pan Milan Balcar – výrazná osobnost Staříče, která v současnosti pravidelně přispívá svými povídkami do obecního zpravodaje.

Poslední v řadě přede mnou psala kroniku paní Renáta Heryánová, která záznamy tvořila dlouhých 8 let. Vedla kroniku poctivě, se zájmem a vzorným přístupem. Bude pro mě velkou inspirací. V kronice si její osobnost můžeme kdykoliv připomenout, protože jim vtiskla svou originální a jedinečnou stopu. O totéž se pokusím také já, zachovat si originalitu a zaznamenat vše, co je zajímavé a důležité.

Můj zájem o psaní kroniky pramení ze zájmu o vše, co je spojeno s historií (nejen) naší obce. Ráda poslouchám vzpomínky pamětníků s vědomím, že ubývá chvil, které s nimi můžeme strávit a převzít jejich zkušenosti, životní poznatky. Při psaní kroniky bych uvítala jejich zájem vyprávět mi vše, co by

mohlo být cenným příspěvkem do obecní kroniky. Je mi 40 let, jsem staříčská rodačka a má rodina ze strany matky i otce má hluboké staříčské kořeny, i když se rozrůstala do všech koutů republiky a sbíhala opět ve Staříči. Jsem ráda, že pár z nich bylo i aktivními „Staříčany“, a to jako starostové, předsedové, herečtí ochotníci nebo sokolové.

Těším se na svou práci při psaní kroniky, je pro mě velkou životní výzvou a zároveň splněním snu. Jsem vděčna za tu jedinečnou příležitost…

Helena Volná, kronikářka

Tel. +420 604 924 355, e-mail: helena.havelkova@seznam.cz